Jedinečná kávová edice. Jen u nás! Vyberte si z různých motivů.

Recenze: Kat a jeho žena

archiv revue
Fascinující badatelská práce aneb Heydrich, jak jsme ho dosud neznali!

Knih o Reinhardu Heydrichovi jsem již přečetl celou řadu, ovšem v žádné z nich jsem zatím nenašel to, co jsem hledal. Měl jsem naopak nepříjemný pocit, že jejich autoři se pouze „chytili“ atraktivního tématu, jehož adekvátní zpracování však bylo nad jejich síly. Řečeno jinak – v těchto knihách se to jen hemží nepodstatnými detaily z Heydrichova života, donekonečna se rozebírá jeho údajný židovský původ, čtenář je zahlcován pseudopsychologickými spekulacemi o latentních příčinách zrůdného charakteru šéfa RSHA atd. Zcela stranou bohužel zůstává odpověď na základní otázku, kterou si nutně musí klást každý, kdo se chce dopátrat racionálního vysvětlení „případu Heydrich“, jež zní: Jak se mohlo stát, že se tento apolitický a původně z mezí normality nijak nevybočující člověk mohl během velice krátké doby proměnit v bezskrupulózního byrokratického vraha a nakonec i vykonavatele tzv. konečného řešení židovské otázky?
 

Autorka knihy Kat a jeho žena si byla tendenčnosti výše zmíněných  Heydrichových biografií evidentně velmi dobře vědoma a cíleně se při své práci vyhýbala všem zjednodušujícím a s fakty kolidujícím závěrům. Pochopila, že v případě tak kontroverzní a bezpočtem mýtů opředené postavy Třetí říše se nelze spoléhat na zprávy z druhé ruky, nýbrž je potřeba jít přímo ke zdroji. Nancy Doughertyová kontaktovala Heydrichovu vdovu, přičemž se jí podařilo získat si její sympatie a pozvání na ostrov Fehmarn, kde se narodila a kam se po válce opět vrátila. Následovalo několik návštěv a rozhovorů, během nichž se z úst Liny von Osten Heydrichové dozvěděla (jakkoli se tato snažila zamlčet nebo bagatelizovat historickou pravdu o jejím muži) řadu dosud neznámých informací. Vyzpovídala rovněž některé jeho bývalé spolupracovníky a dospěla k přesvědčení, že rozhodujícím faktorem pro pochopení Heydrichovy závratné kariéry a metod, díky nimž jí dosáhl (a které z něj víceméně logicky učinily zločince z povolání), je důkladná analýza politických a mocenských struktur režimu, jemuž sloužil.
 

Nacistické Německo samozřejmě bylo totalitním a přísně centralizovaným policejním státem, zároveň však v něm paradoxně neexistovaly jasně určené kompetenční hranice mezi jednotlivými složkami moci. Na vrcholu  pyramidy stál Adolf Hitler, jemuž bylo vše podřízeno a jehož vůle měla sílu zákona, zatímco pravomoci funkcionářů státního aparátu na všech úrovních byly vymezeny velmi vágně a neurčitě. Nutně tedy mezi nimi docházelo k permanentním sporům a třenicím, které často přecházely v nenávist a nepřátelství. „Vůdce“ ovšem právě takovouto variaci na starořímské téma „rozděl a panuj“ úmyslně zaváděl, a to za pragmatickým účelem vyvažování sfér vlivu a nenapadnutelnosti své unikátní pozice konečné a definitivní instance. Je pochopitelné, že v nepřehledné džungli psaných i nepsaných zákonů (které si mnohdy i protiřečily) se nejlépe orientovali mladí ambiciózní jedinci s dosud nevyhraněným světonázorem. S tragikomickým nádechem se dá říct, že Reinhard Heydrich se ocitl ve správnou dobu na správném místě... 
 

Vysoká inteligence a schopnost rychlé reakce na náhlé a nepředvídatelné situace ve spojení s dravou a po společenském uznání bažící povahou jej přímo předurčovaly k raketovému startu k nejvyšším metám v systému, který na exponovaná místa záměrně instaloval právě takovéto jedince. Na druhé straně však ani v časech své největší slávy nebyl Reinhard Heydrich všemocný. V knize je zmíněno několik případů, kdy mu bezprostředně hrozilo odvolání z funkce a dokonce (viz tzv. von Fritschova aféra) zatčení či smrt. Jestliže ze všech krizových momentů posléze vyšel vítězně a dokonce posílil své pozice, pak to bylo dáno tím, že se nebál riskovat a mnohdy přímo hrát vabank. Toto podivné hazardérství mělo svou příčinu v jeho víře v osud, který je každému neodvolatelně předurčen a před nímž nelze utéci. 
 

Nepřirozeným, ba schizofrenním existenčním podmínkám nebyli za hitlerovského režimu vystaveni pouze obyčejní Němci. Fakticky celá společnost, včetně těch, kteří jí vládli, žila v ustavičném strachu, neboť nikdo si nemohl být jistý, co přinese příští den. Pobyt na výsluní vůdcovy přízně mohl rychle skončit pádem do propasti a ani sám Heydrich nepředpokládal, že jeho život bude dlouhý. Zdá se, že o to usilovněji se snažil stihnout toho co nejvíc, což však v praxi znamenalo smrt miliónů lidí... 
 

Americká historička hluboce pronikla do hrůzných reálií nacistického režimu a neobyčejně zdařile do nich začlenila Heydrichův životní příběh. Výsledkem jejího mnohaletého úsilí je fascinující portrét člověka, který se v jedné osudové chvíli upsal zlu a poté již nenašel vůli vzepřít se. Naopak s každým dalším zločinem čím dál víc otupoval své svědomí a stále rychleji sklouzával do absolutního mravního marasmu. Dá se dokonce říct, že nakonec svou úlohu popravčího mistra vykonával s potěšením...
 

Nancy Doughertyová napsala víc než životopis. Její monumentální dílo je psychologickým thrillerem par excellence a co se mne týká, „zdolal“ jsem těch více jak 600 stran za pouhé tři dny. Kniha Kat a jeho žena se plným právem dostala na seznam bestsellerů New York Times a to je, myslím, nejlepší doporučení, proč si ji přečíst. 

Autor: Jan Hofírek

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Kat a jeho žena

0.0 0
od 719
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Není snadné vybrat z nepřeberného množství knih, které každý měsíc vycházejí, ty nejlepší. A ne každému se líbí to samé. My jsme se opět snažili vytipovat novinky, které by mohly zaujmout co nejvíce čtenářů.
Vyhrajte thriller, který je osvěžujícím způsobem jiný. Děj se odehrává během několika hodin a má několik paralelních dějových linií. Zajímavé exkurzy do tématu mimické rezonance jsou důmyslně zakomponovány do děje a nijak neubírají příběhu na napětí.
Prémiový obsah
číst více
Druhá kniha nebývale uchopeného cestopisu slovenské sinologičky Dominiky Sakmárové mě opět položila na lopatky, v tom nejlepším slova smyslu.